Nadváha a obezita

Tady se dozvíte, co se děje ve vašem těle, když přibíráte, a jakou roli hraje v celém procesu váš mozek a vaše tělo.

01 Nadváha a obezita

Obezita není jen estetickým problémem

Jde o chronické onemocnění vyžadující většinou celoživotní léčbu. V současnosti v ČR obezitou trpí pětina dospělé populace a téměř polovina žije s nadváhou. Jde o podceňované závažné metabolické onemocnění, které může vést k rozvoji těžkých komplikací, a dokonce i k předčasnému úmrtí. Obezita je celosvětovou pandemií.

Obezita není jen estetický problém
02 Nadváha a obezita

Kdy mluvíme o obezitě?

Za normální hmotnost je považována hodnota BMI mezi 18,5 a 25. Většina populace mívá nadváhu, jejich BMI se pohybuje mezi 25 a 30. Jako obezita prvního stupně se označuje BMI 30 až 35, obezitu druhého stupně pak představuje hodnota 35 až 40. Pokud BMI přesáhne 40, jde o obezitu třetího stupně. Orientačním ukazatelem nadváhy a nezdravého rozložení tuku v těle je i obvod pasu: zpozornět by měli muži při obvodu pasu nad 102 cm a ženy při hodnotě nad 88 cm.

Kdy mluvíme o obezitě?
Obezita
03 Nadváha a obezita

Výpočet BMI

Obezita je nejčastěji určována podle tzv. body mass indexu (BMI), který se vypočítá podle jednoduchého vzorce:

BMI = Hmotnost (kg) Výška2 (m)

Otestuj se
> 18,5 18,5 — 24,9 25,0 — 29,9 30,0 — 34,9 35,0 — 39,9 40,0 < podváha normální váha nadváha obezita 1. stupně obezita 2. stupně (závažná) obezita 3. stupně (těžká) vysoká minimální nízká až lehce vyšší zvýšená vysoká velmi vysoká BMI Kategorie Zdravotní rizika

Jsou li vaše hodnoty v pásmu nadváhy, rozhodující je pro Vás obvod pasu, který úzce souvicí s výskytem metabolických komplikací, jež vedou k častějším infarktům, mozkovým příhodám atd. Pas měříme v polovině vzdálenosti mezi horní hranou lopatky kosti kyčelní a posledním (spodním) žebrem.

80 70 60 90 100 120 130 Zvýšené riziko Vysoké riziko ženy více než 80 cm muži více než 94 cm ženy více než 88 cm muži více než 102 cm
03 Nadváha a obezita

Stojí za vším vůle nebo příroda?

  • Všichni nejsme na stejné startovní čáře

    Možná jste získali z nevhodných poznámek okolí pocit, že si za svoji hmotnost můžete sami. Pravda ovšem je, že ze 40 až 70 % je vaše hmotnost dána geneticky a jen zbylá část je na vás. I přesto je to dobrá zpráva! Znamená to, že můžeme mít svoji hmotnost zčásti pod kontrolou. Neexistuje něco jako ideální hmotnost vhodná pro všechny, neboť výslednou hmotnost ovlivňují i další faktory (věk, množství svalové hmoty, přidružená onemocnění atd.). Mějte tedy vždy rozumný cíl s ohledem na vaší startovací čáru a hlavně nezoufejte, pokud se vám nedaří. Překonejte nedůvěru a ostych a v případě potřeby se obraťte na lékaře, který je schopen vám kvalifikovaně pomoci.

  • Velkou roli při shazování kil hraje i psychika

    Nepodceňujte psychiku. U jedinců trpících dlouhodobým stresem se zvyšuje riziko obezity, dost často totiž máme tendence svoje pocity „zajídat“. Támhle si zobnete kousek čokolády, jindy vynecháte cvičení či procházku. Postupně se propracujete k váze, kterou nechcete mít. Nemá smysl si vyčítat ojedinělé narušení režimu, ale pokud se opakuje, může to mít co dočinění právě s psychikou. I v tomto případě vám lékař dokáže pomoci. Ve spolupráci s psychologem můžete opět najít radost ve vyvážené a chutné stravě, pravidelném pohybu a péči o svou duši a tělo.

  • Přetlačit silou vůle náš mozek chce extra výkon

    Jinou část mozku zapojujete, když přemýšlíte o tom, kolik potřebujete zhubnout, co budete jíst, nebo když hledáte vhodnou dietu. Rozhodujete se strategicky, jasně, podle plánu. Jenže! Ukázalo se, že vztah k jídlu a k hubnutí je komplikovanější. Podle odborníků máme totiž méně kontroly nad svými rozhodnutími, než si myslíme. V mozku totiž funguje něco jako termostat, který se snaží za všech okolností udržet nejvyšší dosaženou hmotnost. A pokud začneme ubírat jídlo a přidávat pohyb, tělo začne pracovat proti nám. Tělo vlastně nechce hubnout, chce přežít. Mozek při snaze o redukci hmotnosti tedy vyvolá prostřednictvím hormonů pocity většího hladu a chuti, a dokonce dovede zpomalit metabolismus. Vlastní tělo nám pak hubnutí maximálně ztěžuje. Může nastat až tzv. jojo efekt. Právě zmíněné biologické pochody velmi napomáhají k opětovnému nárůstu hmotnosti, vysvětlovat jojo efekt pouze obnovením starých návyků je proto velmi zavádějící. Chceme-li ovlivnit zmíněné biologické pochody, musíme sáhnout po lécích na hubnutí či se rozhodnout pro bariatricko-metabolickou operaci. Kombinací postupů zaměřených na změnu životního stylu se zásahem do biologických pochodů se výrazně zvýší šance na úspěšné zhubnutí.